Viktorie Valocká: Shnilý mago

  • Viktorie Valocká: Shnilý mago
  • Viktorie Valocká: Shnilý mago
  • Viktorie Valocká: Shnilý mago
  • Viktorie Valocká: Shnilý mago
  • Viktorie Valocká: Shnilý mago
  • Viktorie Valocká: Shnilý mago
  • Viktorie Valocká: Shnilý mago

vernisáž v úterý 18. 10. 2016 v 18:00, výstava do 12. 11. 2016, galerie otevřena ve středu a v sobotu 14-17h
kurátorka: Lenka Sýkorová
foto: Johana Pošová

videopozvánka

Viktorie Valocká je absolventkou Ateliéru malířství II Vladimíra Skrepla. Pohybuje se mezi médii malby, koláže, kresby a keramiky. Na začátku její tvorby byl patrný zájem o hravost a zaujetí historickými formami. Později začíná kriticky přehodnocovat obraz jako stereotypní objekt zatížený historií. Vznikají tak malby na prostěradlech, jejichž materiál využívá při zakládání zcela jiného procesu a přístupu ke vzniku obrazu. Její tvorba tenkrát vychází z revize závěsného obrazu. Časem rozvíjí specifickou techniku malby, jejímž základem je užití barev na textil. Dalšími zásahy do obrazu - vymýváním, malováním savem, voskovou batikou, kreslením nebo šitím dokládá, jak důležité pro ni bylo rozhodnutí zříci se malířského podrámu a klasické akrylové nebo olejové malby. Intuitivně nechává „prosakovat s čím se setkává nebo co sleduje“. Sama tvorba je způsobem jejího života, veškerý zážitkový materiál pro ni může být relevantní. Osobní ale i veřejné podněty tak mísí do obrazového pole, kde znak, gesto či užitá barva je útokem na divákovy smysly. Je zde patrná práce s archetypy a potemnělý charakter jejího díla vytváří již rozpoznatelný malířský rukopis. Možná nás odkazuje svou energií k prazákladnímu kalu vzniku života.

Na výstavě Shnilý mango vystavuje Viktorie Valocká obrazy, u kterých je důležitý samotný tvůrčí proces a práce s materiálem. Vůně shnilého manga asociuje jisté „vizuální aroma“ a je příhodnou metaforou vystavených děl. Abstraktní forma odkazuje k procesu zkažení a tlení. Imaginární a emocionální náboj vyzařující z obrazů posouvá vystavené dílo do roviny nejednoznačné interpretace. Tvorba Viktorie Valocké necílí na aktuální vizuální trendy, ale autorka se snaží vynést to, o čem je přesvědčena v rámci subjektivní autorské výpovědi, že je nejautentičtější. Práce s materiálem, kritický zájem o závěsný obraz a koncepční formulace forem skrze různá manuální zpracování utvářejí pohyblivý výraz post-konceptuální umělkyně.

Lenka Sýkorová