Soumrak Večernice

Přichází okamžik soumraku, naše každodenní starosti ustupují s denním sluncem a jsou nahrazeny matným soumrakem našich snů a tužeb. Zora soumraku, nebo také česky Večernice, byla ve staroslovanské mytologii zosobněním soumraku, odchodu slunce za obzor. Ale možná to byla také ona, která svou milosrdnou temnotou zakryla zla a krutosti světa a nastolila vládu intimní temnoty a odpočinku.

Symbolické vnímání světa kolem nás, jak bylo zvykem u našich předků, může být dnes stejně tak útěchou naší duše, jako jejím zatracením. Nezáleží na tom, zda se prohlašujeme za dcery nebo syny světla či temnoty, ale spíše na tom, jak můžeme najít cestu ke správnému označujícímu v označovaném.

Stejně jako v tvorbě umělců na této výstavě se lidská zkušenost stala především prostorem mezi námi, v němž osamělost a chápání temnoty jako ztráty a negace nahrazuje sdílení a pocit jednoty.